Miloš Kriška-Petsch
Miloš je specializovaný trenér v oboru ortopedie a rehabilitace (Diplom Sport Lehrer) trvale žijící a provozující praxi v Německu. Ke své činnosti využívá poznatků z akupunktury, věnuje se problematice správného držení těla. Denně tráví mnoho hodin výkonem své náročné profese (studio, pro které pracuje se věnuje komplexním službám péče o zdraví a kondici – fitness, posilování, péče o zdravý vzhled, wellness programy, rehasport – rehabilitace). Milovník Mistra Jana Husa. Současně aktivní sportovec – cyklistika, snowboard, vysokohorská turistika, horolezectví – skalní lezení, bojová umění – karate, dříve vrcholový běžec a kulturista.
Motto: Jsme to, co jíme
Nežijeme proto, abychom jedli, jíme proto, abychom žili.
Miloši, jaká byla Tvá cesta k trenérskému povolání? Jak dlouho se této profesi věnuješ?
V oboru jsem již 30 let. Cesta vedla od vlastního vrcholového provozování sportu až k hlubšímu zájmu o fungování lidského těla. A napravování toho, co si jako lidi sami způsobujeme.
Proč ses rozhodnul začít profesně působit a žít trvale v Německu a kolik let už žiješ v zahraničí?
V Německu žiju trvale už 12 let, našel jsem tady zadostiučinění z dobře odvedené práce. Vyhovuje mi to, už bych neměnil.
Vím, že jsi zároveň aktivním sportovcem. Jakým sportům/aktivitám se věnuješ? Je vůbec možné kloubit náročnou profesi, a ještě k tomu mít dost sil takto fyzicky náročně sportovat?
To musíš mít nějaký speciální zdroj životní energie…
Jsem aktivní sportovec od útlého dětství. Stejně jako můj táta jsem se věnoval nejprve běhání. Potom jsem se profesionálně věnoval kulturistice. To byla taková životní fáze, ke které už bych se už asi nevracel, spousta mýtů a málo informací, jak správně pečovat o zdraví svého těla. Ale do života mě to hodně poučilo.
Pojďme se nyní zaměřit na Tvůj osobní příběh a cestu k sugar free životnímu stylu. Jak ses k němu dostal? Jak dlouho jej ty sám praktikuješ?
Moje cesta byla taková spontánní, začal jsem zkoušet možnosti asi tak před 3 lety. Inspirovala mě samozřejmě práce na naší klinice, všichni ti lidé usilující o obnovení nebo podporu vlastního zdraví. Začal jsem konzumací smoothie nápojů, to byla hodně zajímavá fáze. Tělo se začalo čistit. Pak jsem se rozhodnul u kolegy podstoupit program, ve kterém se čistí střeva pomocí speciálních výplachů a následného ošetření ozónem. Celému tomuhle procesu předchází několikadenní půst. Z těla vyjdou ven relikty, které se tam usazují a znemožňují nebo znesnadňují správně fungování střeva. Pak jsem podstoupil ještě jeden speciální program, který propagujeme. Je založený na ketogenní stravě (pozn. proteinová nebo bílkovinná) a současném užívání k tomu vyladěných výživových doplňků.
Jak cukru naše tělo ohrožuje, v jakých potravinách se nachází?
Cukr velmi výrazným způsobem negativně ovlivňuje naši imunitu. Kromě vyložených sladkostí je potřeba si dát pozor i na brambory, těstoviny, pečivo, některé obzvlášť sladké druhy ovoce, ve kterém je hodně fruktózy.
Proč je tedy vlastně cukr pro tělo takovým zlem?
Povím ti něco málo z biochemie. V těle to funguje tak, že lidská buňka potřebuje ke svému životu kyslík. A jakým způsobem tvoří chemickou vazbu molekula cukru? Naváže se právě na volný kyslík, zaplní tuto vazbu a pak už nezbyde pro buňky našeho organismu.
Navíc cukr zakyseluje organismus, a díky tomuhle prostředí pak dochází k různým nežádoucím pochodům.
Jaký vliv to má na buněčné dýchání? Jak poznáme, co je v normě? Jak vypadá optimální buněčné dýchání
Největší tajemství je v dostatečném okysličování tkání. Pokud lidská buňka nemůže přijmout kyslík, tedy nedýchá, pak umírá. To máš stejně jako přívod kyslíku rybičkám do akvária. Kdyby se okysličování přerušilo, za nějaký poměrně krátký čas by uhynuly. Stejně tak tělo, které nedýchá, je mrtvé.
Jak na tom ty sama jsi, jde zjistit základním scanem organismu. Dýcháš do speciálního přístroje, který rozpozná, kolik kyslíku ze vzduchu dokáže tvoje tělo přijmout.
Co tělo zakyseluje?
V těle vzniká působením všech možných vlivů kyselo-zásadité prostředí. Na zakyselování je potřeba si ale dát pozor, protože to tělu nesvědčí. Zakyseluje nás stres a samozřejmě cukr jako nejsilnější kyselina. Jenom v kyselém prostředí dokážou růst třeba rakovinné buňky. I zásady tradiční čínské medicíny, kterou se mnoho let inspiruji, varují před zakyselováním.
Jak z toho ven?
No právě tak, že „překlopíš“ tělo do zásady. K tomu ti pomůžou ketogenní zásady ve stravování. V těle převáží zásadotvorné prostředí. Přispět tomu může i konzumace zelené zeleniny, která je hodně zásaditá a obsahuje i množství kyslíku. Důležité je dbát i na dostatečný pitný režim. Ze zkušenosti doporučuju speciální konvici, která umí vytvořit vodu s pH 9.
Jak funguje lidské střevo? Jaký má význam pro organismus, jaké základní funkce plní?
Ve své profesi jsem našel cestu k akupunktuře, podle jejích principů je střevo prodlouženým mozkem. Ano, takovým naším druhým mozkem. Od jeho kondice se odvíjí správné fungování naší imunity, proto je nezbytné o jeho zdraví pečovat a přemýšlet nad tím, co jíme, co mu vlastně posíláme za materiál. Jeho stav ovlivňuje i psychiku člověka, proto je žádoucí, aby se mělo dobře.
Celé to samozřejmě souvisí i s vyprazdňováním. Napadá tě možná, proč z těla běžně odchází takové množství stolice. Je to proto, že ucpané střevo není pod nánosy všech zbytků schopno plnit svou funkci trávení na 100 %. V těch nánosech škodlivin a usazenin se množí a vesele žijí různé plísně, škodlivé bakterie (candida), paraziti, kteří se do těla dostávají různě.
Proto je dobré střevo vyčistit a neposkytovat další živnou – cukr – všemu tomu neřádu. Prostě ty organismy necháš vyhladovět.
Proč je dobré dbát o zdraví a optimální stav našich střev?
Střevům a celému zažívacímu traktu uděláš dobře, když místo kyselé stravy (cukry) začneš přijímat zásaditou stravu.
Typickým příkladem obžerství jsou Vánoce. Najíš se, přichází únava. Po vydatném jídle následuje zákusek – to je cukr, tělo je nadopované – a po zákusku ještě káva. Tělo se stimuluje a pak odpadne docela.
Jak je možné, že se člověk pohybuje a přesto nehubne?
Základem k hubnutí je vždy nejen pohyb, ale především změna stravy.
Pro představu 1 g cukru = 3 kcal; 1 g tuku = 9 kcal.
Vysvětlím ti to na příkladu dvou snídajících:
Proč je dobré tuto závislost zrušit a stát se na cukru nezávislým?
Z mého pohledu je to hlavně o nezávislosti na potravinovém průmyslu, dostat se z té bubliny, do které nás chtějí dostat. A taky samozřejmě o výkonnosti, ten příval energie, který se ti dostaví, to je prostě bomba. Prakticky jde o to „překlopit“ schéma výživy následovně: z původních 60 % uhlohydrátů, 10 % tuků a 30 % bílkovin zaměnit podíl prvních dvou položek. Tedy 60 % tuků (a mám na mysli omega-3 mastné kyseliny) a 10 % uhlohydrátů.
Jak toto „překlopení“ probíhá? Na co je potřeba si dát pozor?
Musí být především naplněna denní kalorická potřeba těla. Přijímáním ketogenní stravy dochází k čištění tlustého střeva. Zvyšuje se výkonnost člověka, tělo získává rychlou schopnost regenerace tkání, není taková potřeba spánku. Celkově bych ten stav označil jako cestu k vitalitě.
Co mohu očekávat, pokud se do toho pustím?
Nakreslím ti tady takový trojúhelník, který představuje cestu k úspěšné změně. V základně stojí POHYB, tedy odpovídající zátěž. A to jak silový trénink, tak fitness trénink s aerobní zátěží, při kterém spaluješ (tzv. PVC test, při kterém zjistíš, při jaké tepové frekvenci spaluješ tuky). Dále tu máme STRAVOVÁNÍ, o kterém se tady bavíme vlastně celou dobu. A vrchol trojúhelníku tvoří ODPOČINEK. Do této kategorie patří vše od duševní pohody a budování pocitu osobního štěstí. Bez něj je veškeré snažení zpravidla k ničemu. Pouze pokud fungují všechny tyto tři faktory dohromady, lze očekávat změnu.
Miloši, co tě vede k tomu pokračovat v této strategii? Není ti někdy líto, že si třeba nemůžeš dát pečivo? V Bavorsku je tak výborné, musíš mít velkou vůli tomu odolat.
Víš, já se od té doby cítím tak dobře, že bych už zpátky neměnil. Já už bych si to pečivo ani nevzal. Ta změna ve stravování není jen nějaký krátkodobý výstřelek, je to změna ke stálosti. Celé tajemství spočívá v ketóze. Moje tělo regeneruje takovou rychlostí, že je to neuvěřitelné. O výkonnosti ani nemluvím.
Navíc, já už prostě odmítám život ve lži, nejsem otrok potravinového průmyslu, vím že bez jídla nějaký čas rozhodně přežiju. Právě tahle nezávislost na jídle je pro mě důležitá a hodně osvobozující.
Miloši, děkuji za Tvůj čas a náhled na věc, bylo to pro mě vskutku inspirativní.
Rádo se stalo, tuhle cestu prezentuju skutečně rád. Jsem jejím živoucím důkazem.
Je pro Vás otázka stravování důležitá? Pro inspiraci prostudujte nabídku našich kurzů pro výživové poradce, určitě najdete ten správný přesně na míru.