Pravidelné půsty a jejich vliv na organismus

Postní období mělo v životě našich předků pevně dané místo. Souviselo s dynamikou křesťanského roku. Bylo v souladu s přirozenými přírodními cykly. Předchozí generace byly na přírodě více závislé, proto s ní hledaly soulad. Bylo to pro ně nejen výhodné, ale dokonce i život zachraňující.

Předvelikonoční postní období

Z tradice nejdůležitějšího křesťanského svátku vychází období předvelikonočního půstu. Čas hojnosti a přebytku završený masopustem střídá období askeze – po následujících 42 dní se nekonzumuje maso.

Období jara a celkové obrody přírody s sebou nese velký potenciál pro lidské tělo. Vyčistit se po zimě zevnitř, aktivizovat veškeré síly. Nejedná se tedy o půst pouze na fyzické úrovni těla, ale především duchovní půst, který přivádí na cestu k vyšším myšlenkám a umožňuje tak individuální růst. Oproštěním se od fyzična se dostáváme výš, směrem k rozvoji vlastních duchovních kvalit.

Motivace vyzkoušet půst v dnešní době

Při dodržování několika hlavních zásad nepředstavuje půst pro organismus žádný fatální zásah. Pokud do celé záležitosti půjdeme s rozmyslem, pokorou a budeme citlivě naslouchat hlasu vlastního těla, můžeme učinit zajímavou zkušenost, ze které načerpáme novou energii. Důležité je zvolit si den, kdy máme klid a dostatek času pro sebe. Stres a jakékoli větší vypětí nejsou žádoucí.

Naše motivace k půstu by neměla vycházet čistě z požadavku na snížení hmotnosti. Jedná se především o prostor, který našemu tělu dáváme pro vnitřní očistu a odlehčení. Energii, kterou náš organismus za normálních okolností vkládá do trávení přijímané potravy, může využít pro svou vnitřní obnovu.

Je vysledováno, že délka lidského života se prodlužuje a zkvalitňuje, pokud dochází k řízenému a pravidelnému omezování příjmu potravy. Různé formy půstu hrají svou roli ve všech světových náboženstvích (např. židovský šábes, muslimský ramadán).

Jak s půstem začít

Zvykání těla na půst by mělo být pozvolné. Začít můžeme ideálně jednodenním půstem, který budeme zařazovat pravidelně, třeba jednou za měsíc či za týden. Sledujeme, jak na něj tělo zareaguje, jaké při něm zažíváme pocity a zda se neděje něco nežádoucího. Postupně je možno zařadit i půsty vícedenní.

Alternativ praktikování půstu je mnoho, stačí si vybrat. Například pití pouze čisté vody v průběhu celého dne, odlehčení stravy od masa, vynechání alkoholu nebo popíjení ovocných či zeleninových šťáv.

Jak se vrátit zpět

Důležitý je pozvolný návrat k normální stravě. Zvláště u dlouhodobějších půstů. Rychlé střídání extrémních poloh není pro organismus prospěšné.

Kdy půst rozhodně nepraktikovat

Půst nelze doporučit člověku oslabenému nemocí nebo pravidelně užívajícímu léky. Zásadně je potřeba být v dobré kondici, pokud se k němu rozhodneme. Není vhodný ani pro děti a těhotné či kojící ženy. Výživa těchto osob by měla být vedena obezřetně, s rozmyslem a bez neodborných drastických zásahů, které by mohly přinést fatální důsledky.

Když nevíte, zeptejte se

Pokud si nejste něčím jisti, není nic jednoduššího než postup ohledně půstu konzultovat se specialistou na výživu, případně se o principy stravování začít zajímat na vlastní pěst. Vybrat si můžete z nabídky našich odborných kurzů, která zahrnuje komplexní akreditovaný program pro výživové specialisty. Případně zvolte některou jeho dílčí část – poradce pro výživu, dietetika dle tradiční čínské medicíny.