Nadváha a obezita v ČR

Nadváha a obezita jsou největší hrozby našeho zdraví

Každým rokem rapidně přibývá počet lidí trpících nadváhou či obezitou. Stávají se tak jednou z největších hrozeb našeho zdraví. Podle posledních údajů Státního zdravotního ústavu (SZÚ) trpí nadváhou v ČR více jak 50 % populace středního věku a obezitou je postiženo na 25 % žen a 22 % mužů.

Nadváhu, která je považována za předstupeň obezity, lze zjistit několika metodami. První a nejvíce používanou metodou je výpočet BMI (body mass index): hmotnost v kg / (výška v m)2. Jako normální hmotnost je označována hodnota BMI 18,5 – 25 kg/m2 . Hodnoty BMI nad 25 kg/m2 jsou již brány jako nadváha. Tyto hodnoty však nejsou relevantní u dětí, těhotných žen a sportovců!

Pro úplnost si uveďme tabulku klasifikace tělesné hmotnosti podle BMI:

Další používanou metodou pro klasifikaci rizik nadváhy či obezity na naše zdraví je měření obvodu pasu. Obvod pasu se obvkyle měří v místě viditelného pasu nebo v polovině vzdálenosti mezi lopatou kosti kyčelní a posledními žebry. Riziko zdravotních komplikací, tedy tendence k androidnímu typu obezity, je úměrné obvodu pasu a klasifikuje se na mírné a vysoké:

Poslední používanou metodou je měření celkové tukové tkáně v organismu pomocí bioimpedační analýzy, kdy podíl tuku v oragnismu je normálně u žen do 25 – 30 %, u mužů pak do 20 – 25 %.

Obezita je obecně považována za závažné chronické onemocnění, které přispívá k dalším zdravotním komplikacím a zkracuje život. Zdravotní komplikace obezity se rozdělují na mechanické a metabolické. Mezi mechanické komplikace patří velké zatížení kloubů, šlach a potíže s dýcháním.

K metabolickým komplikacím pak patří:

• Zvýšený krevní tlak – u BMI > 30 kg/m² je pravděpodobnost vyššího tlaku až trojnásobná
• Kardiovaskulární onemocnění (infarkt myokardu, cévní mozková příhoda, ischemická choroba dolních končetin)
• Diabetes mellitus 2. typu (u obézních jedinců se vyskytuje až třikrát častěji)
• Zvýšená hladina cholesterolu v krvi (hlavně LDL frakce)
• Další onemocnění (některé typy rakoviny, žlučové kameny)

Za obezitu jako takovou může nedodržování zdravého životního stylu; tedy nedostatek pohybu a špatné stravovací návyky. Co se týče pohybové aktivity, bylo jednoznačně prokázáno, že štíhlé fyzicky neaktivní osoby (unfit-unfat) mají horší prognózu než obézní osoby pravidelně cvičící (fit-fat).

Ze stravy pak má největší vliv na vznik a rozvoj obezity nadměrná konzumace jednoduchých sacharidů, zvláště pak glukózy a fruktózy. Glukóza s fruktózou jsou dnes používány jako náhražka cukru ve značné části průmyslově vyráběných potravin v podobě fruktózo-glukózového sirupu. Největším problémem se jeví právě nadměrná konzumace fruktózy, která je uměle přidávána jako sladidlo např.; diabetikům nebo se přidává ve formě zmíněného glukózo-fruktózového sirupu do různých potravin, vč. Coca coly. Při této nadměrné konzumaci je potřeba myslet na její nepříjemnou vlastnost – tedy na vysokou míru lipogeneze (až 40 %) – schopnost metabolizovat se v našem organismu na tuk.

Dalším důvodem pro vznik obezity může být nadměrná konzumace tuku (zvláště tuku ztuženého) a v neposlední řadě nedostatečná konzumace potravin bohatých na vlákninu, která pomáhá nastolit pocit sytosti a zabraňuje tak přejídání.

Seznam použité literatury:

SVAČINA, Štěpán, Dana MÜLLEROVÁ a Alena BRETŠNAJDROVÁ. Dietologie: pro lékaře, farmaceuty, zdravotní sestry a nutriční terapeuty.

Nadváha a obezita. [Online]. http://www.szu.cz/tema/podpora-zdravi/nadvaha-a-obezita-1 (accessed May 30, 2016).