Dech nás provází od narození do smrti. Je něčím, co děláme tak automaticky, že o tom ani nevíme. Mnohdy pouze uvědomění si vlastního dechu nás zklidní a vrátí zpět do přítomného okamžiku.
Jóga je prostředkem sebepoznání už od starověku a tato stará, osvědčená vědění nás učí tomu nejdůležitějšímu v životě. Není tedy náhoda, že při józe se klade na dech velký důraz. Důležité je při józe dýchat klidně, plynule, nenásilně, potichu a nosem. Dýchání nosem má několik důvodů: očištění vzduchu vstupujícího do těla, postupné zahřátí vzduchu na tělesnou teplotu a pomalejší tempo.
Fyziologicky se nadechujeme nejprve do břicha, pak do hrudníku a nakonec až do oblasti klíčních kostí. Nazývá se to plný jógový dech a je potřeba při něm udržovat tělo uvolněné, příliš nenafukovat břicho, nezvedat ramena.
Dýchání při józe je vědomá činnost. Zaměřujeme pozornost na postup dechu tělem vzhůru a vzestup energie páteří i na přirozený výdech a pohyb energie směrem dolů. V jednotlivých ásánách má dech za cíl stabilizovat a očišťovat.
Pokud budeme věnovat pozornost našemu dechu i v každodenním životě, uvědomovat si, že náš dech signalizuje náš život, občas se jen zastavit a volně dýchat, můžeme zjistit, že se nám i volněji a klidněji žije.